Kastrovat, či nekastrovat fenku? Přilepšovat, či nepřilepšovat štěňatům tvarohem? To je, oč ve veterinárních ordinacích běží. Veterinární sestřička Veronika Bejvl má příběhy a otázky páníčků všech zvířecích chlupáčů i naháčů hned z první ruky. Na co se ptají nejčastěji a jaké mýty se rok co rok opakují?
1. 
Trocha pamlsků během redukční diety neuškodí
My víme, že to je těžké. Ještě když tak smutně kouká! Ale opravdu – pokud veterinář naordinuje vašemu chlupatému mazlíčkovi redukční dietu, je nezbytně nutné ji dodržovat. 100% dodržovat! Takže žádné přikrmování občasnými pamlsky. Ne ne, ani piškotky ani sušené masíčko. Všechny takové pochutiny jsou velmi kalorické a vašemu obéznímu miláčkovi rozhodně neprospějí – ba naopak. Uvědomte si, že když to dodržíte (ano, hlavně vy, protože pro vás to bude nakonec možná mnohem složitější), děláte pro zdraví svého parťáka to nejlepší.
Co když si pes či kočka na redukční granule špatně zvyká a nechce je přijímat? I to se může stát. Pak zkuste po dohodě s veterinářem jinou značku kvalitního redukčního krmiva. Na trhu je nepřeberné množství takových granulí, ale nezapomeňte si opravdu pečlivě pohlídat, aby dieta byla přímo veterinární a určená na redukci váhy. No a až se podaří shodit nějaké to kilo dolů, můžete svému mazlíčkovi sem tam dopřát nízkokalorické pamlsky.
 (5).png)
2. Pokud kočka nežere 2 dny, je to ještě v pořádku
Kdepak, v pořádku to určitě není. Kočka patří mezi obligátní masožravce, což znamená, že potřebuje v potravě přijímat velké množství proteinů (živočišného původu), střední množství tuků a minimum sacharidů – na to pamatujte při výběru kvalitního krmiva – minimum obilovin! Při hladovění nebo příjmu špatně zvoleného krmiva s nedostatečnou koncentrací energie odbourává organismus kočky zásobní tuk, do krve se jí tak dostává velké množství volných mastných kyselin a hrozí vznik ztučnění jater, tzv. steatózy, na kterou jsou kočky velmi náchylné. Již dvoudenní hladovění u nich proto může být rizikové. Onemocnění se rozvine snadno zvláště u koček s nadváhou. Mějte na paměti, že kočka by nikdy neměla hubnout rychleji než o 1 % ze své hmotnosti za týden.
Věděli jste, že energetická potřeba dospělé kočky na den se pohybuje někde mezi 50–70 kcal (209–293 kJ) metabolizovatelné energie na kilogram tělesné hmotnosti? Koťata potřebují v období raného růstu přibližně trojnásobné množství energie, březí kočky jeden a čtvrt násobné a kojící kočky troj až čtyřnásobné množství energie. Tato potřebná energie se poté liší zdravotním stavem, věkem a aktivitou. Rozhodně toto množství nepotřebují kastrované, obézní, domácí kočky a senioři, tam jsou potřeby pro energii nižší. Pokud tedy kočka odmítá přijímat potravu déle než 1–2 dny, vyhledejte veterinárního lékaře.
3. Odčervení stačí u psů dvakrát za rok, u koček jednou ročně
Pes nebo kočka, venkovní nebo domácí, bez rozdílu platí pravidlo: odčervovat každé 3–4 měsíce. Frekvenci však můžete i navýšit – třeba v případě, že vlastníte lovecké psí plemeno nebo kočičku, která velmi aktivně loví myši. Raději častěji jednorázově odčervit než potom bojovat s parazitární infekcí, která může vašeho miláčka dost potrápit. Nehledě na to, že byste mohli při nedostatečné hygieně mít parazity i vy. Skutečně.
.svg)
4. Očkování venkovních koček nemá smysl
Ale má! Kočičí vakcína chrání kočku proti komplexu kočičích viróz. A kde je největší riziko virózy? V komunitě! Zejména pak v té kočičí, nevakcinované. Vakcína však nefunguje tak, že kočka žádné viry nechytne, ale zmírňuje případné příznaky a zlehčuje průběh onemocnění. Zeptejte se veterinárního lékaře, kdy je nejvhodnější nechat svého kočičího miláčka navakcinovat.
5. Psa obřího plemene stačí krmit jednou denně
Krmení velkých a obřích plemen se trošku liší od krmení těch malých a miniaturních. Veterináři obecně doporučují krmit štěňata několikrát za den, v dospělosti pak krmit velká plemena ideálně dvakrát za den (ráno a večer). Důležitý je také naprostý klid bezprostředně po nakrmení, protože existuje velké riziko vzniku torze žaludku. Hlídejte si obsah obilovin, který by měl být co nejnižší, a to nejen proto, že větší množství taktéž zvyšuje riziko torze. Nekrmte pejska těsně před spaním, protože nejčastější vznik torze bývá v nočních hodinách, což nemusí majitel zaznamenat – krmte proto nejpozději do večerní šesté hodiny.
6. Tvaroh prospívá štěňatům velkých plemen nutričně i na vývoj kostí
Také svým mazlíčkům „přilepšujete“ tvarohem? Tak to děláte chybu! Základem výživy pro štěňata větších až obřích plemen je vyvážený poměr vápníku a fosforu, který by měl být 2–2,5:1. V případě, že je tento poměr opačně, může docházet k odvápňování a řídnutí kostí. Tvaroh je sice dobrým zdrojem bílkovin, ale obsahuje o dost větší množství fosforu (až 3x více) než vápníku – a jsme u toho! Nadměrné množství fosforu omezuje vstřebávání vápníku, což je rozhodně nežádoucí. Jako zdroj vápníku tedy tvaroh rozhodně nepostačí a při nadměrném přísunu, dokáže vážně uškodit. Jak je to, když barfujete? I tady je zapotřebí hlídat poměr vápníku a fosforu. Hlídejte svému chlupáčovi celkový příjem čisté svaloviny, mléčných výrobků a raději přidejte samostatně kosti jako zdroj vápníku. Ani v BARFU se tvaroh nepovažuje za zdroj vápníku a není ani kvalitním zdrojem bílkovin.
7. Když pes nesnáší nějaké léky, můžete je vysadit bez porady s lékařem
Tak takhle určitě ne. Zdravotní stav vždycky konzultujte se svým veterinářem a nikdy nevysazujte léky bez předchozí porady s ním. Vždyť zvednout telefon je přece to nejmenší. Některé léky, zejména barbituráty (léky na potlačení epilepsie), mají silné nežádoucí příznaky v prvních týdnech užívání, což vás, jako majitele zvířátka, může vyděsit. Správný veterinář by vás o tomto možném výskytu však měl vždycky informovat. Zejména tyto léky je pak naprosto nevhodné vysazovat bez porady s lékařem.
To se ale týká i klasických antibiotik. Všichni známe možné zažívací obtíže, není tomu jinak ani u zvířat. Pokud tyto léky v průběhu léčby vysadíte, už se po několikadenní pauze nemohou nasadit ty stejné, protože by si na ně bakterie vytvořila rezistenci. Při tomto opakovaném prohřešku se může stát, že vaše zvíře bude nevyléčitelné na banální bakteriální infekci a veterinář vám již nedokáže pomoci. Tak pozor na to.
8. Štěňatům obřích plemen musíte přidávat kloubní výživu, přestože mají kvalitní stravu
Obecně se mezi veterináři radí, že pokud krmíte kvalitními granulemi, není potřeba kloubní výživu suplementovat. Pokud se však i přesto rozhodnete doplnit a obohatit kloubní a pohybový aparát o tělu prospěšné látky, určitě neuděláte chybu. Vždycky ale dbejte u štěňat velkých až obřích plemen na přísun kvalitně vyvážených granulí, protože jinak můžete zvířeti zadělat na doživotní problémy nejen s pohybovým aparátem.
9. Kastrace feny je naprosto zbytečná a nákladná záležitost
Kdepak – kastrací feny po prvním hárání snižujete riziko vzniku nádorů mléčné žlázy až o 90 %. Tumory mléčné žlázy jsou v naprosté většině zhoubné a mají „schopnost“ metastazovat (nejčastěji do plic), což bývá v pokročilém věku pro fenečku fatální a prakticky neřešitelné, zejména pokud se zdravotní stav rapidně horší.
Druhým důvodem, proč byste měli nechat fenu kastrovat, je její větší náchylnost k hnisavému zánětu dělohy, tzv. pyometře. Vyskytuje se zejména v jarní a podzimní sezóně (cca 2–3 měsíce po hárání). Rizikový věk je okolo pěti let.
A ano, v dnešní době se jedná o nákladnější zákrok, nicméně pokud je pouze z preventivního hlediska, je to rozhodně méně nákladné než chirurgický zákrok z terapeutického hlediska – například u zánětu dělohy se navyšuje cena o několik tisíc. A pokud už je pyometra diagnostikovaná, ve většině případů je nutná okamžitá operace, a pak si připočtěte třeba ještě pohotovostní příplatek.
10. Pokud má pes nesestouplé varle, není nutné ho odstranit, protože je stejně nefunkční
Věděli jste, že kastrací samců snižujete v pokročilém věku problémy s prostatou až o 95 %? I přesto se do toho z preventivních důvodů majitelům v praxi moc nechce. Problém nastává, když má pejsek jedno varle nesestouplé v šourku, a zůstává někde v dutině břišní nebo v průběhu tříselného kanálu. Většinou se na to přijde ve štěněcím věku na pravidelné prohlídce a vakcinaci.
Problémem je, že pokud bývá varle „opožděné“ v tříselném kanále nebo v břiše, nemá tam vhodné fyziologické podmínky a může docházet k tvorbě nádorového bujení. Riziko nádorů kryptorchidního (nesestouplého) varlete je až 10× vyšší než u zdravého jedince. Co s tím? Některé veterinární praxe aplikují hormonální přípravky a čeká se, zda varle samo sestoupí – děje se to většinou u psů, u kterých mají páníčci chovné ambice. Ale ani tak to není vhodné řešení. Tento zdravotní problém pak totiž stejně otec předá svým potomkům. Pokud se pro operaci rozhodnete, nechte si od svého veterináře vysvětlit pro a proti. Pokud je varle dobře lokalizované, jedná se o rutinní zákrok s velmi dobrou rekonvalescencí a výbornými výsledky.
Autoři článku: Veronika Bejvl a Lucie Vostřelová.